14. září 1745. Královskému dvoru je představena markýza de Pompadour, tajná, později oficiální milenka krále Ludvíka XV. Podle svých představ si hned nechá přestavět Elysejský palác, z kterého často jezdí nejen na zámek ve Versailles, ale i na své panství v Crécy. Nikdy by však neodcestovala bez spousty voňavek v nádobkách z míšeňského porcelánu. Převáží je v kufrech s prádlem, ale když se jí v létě 1746 obsah dóz vylije do šatů, napadne ji, že příště umístí toaletní potřeby do samostatného kufříku. Nechá si vyrobit kufřík plný šuplíčků, do nichž si parfémy uloží. Na svém panství markýza organizuje sňatky poddaných a méně majetným dívkám začne dávat do výbavy speciální svatební dar – toaletní kufřík!! Báječný vynález uchvátí i ostatní dámy od dvora, které její nápad okopírují a některé si toaletní kufry nechávají zdobit u věhlasných zlatníků. Císařovně Marii Terezii markýza dokonce věnuje jako dárek model osázený drahokamy.
Kufřík z krunýře
Móda kufříků na šminky se rychle šíří po celé Evropě. Aristokratky, které se vracejí z kolonií v jižní Africe nebo západní Indii, si nechávají na zpáteční cestu vyrábět exotické kufříky z netradičních materiálů, třeba z bambusu nebo ratanu. Občas se jedná o hotová umělecká díla – například v roce 1925 zazářil na Světové výstavě v Paříži secesní toaletní kufřík z krokodýlí kůže a želvího krunýře, vytvořený pro známou operní pěvkyni Marthe Chenal. Výstřední umělkyně si pochvalovala dokonalé uspořádání přihrádek, do nichž se jí vešlo hned několik parfémů, zrcátko, hřeben a spousta kartáčků, kartáčů i manikúra. Model zhotovila firma Louis Vuitton, jejíž zakladatel rozjel své slavné módní impérium výrobou příručních zavazadel.
