Přesto filmová legenda bojovala celý život s démony a lásku našla až v momentě, kdy svůj citový život naprosto vzdala.
Vůbec si neuvědomovala, jaká je zima – až na to, že jí konečky prstů, křehké jako papír, modraly. Poslední měsíc se zahřívala pouze tím, že byla neustále v pohybu. Pobíhala od jednoho divadelního představení ke druhému, po hodinách herectví, po odpoledních čajích, které se konaly na její počest. Na Manhattanu bylo 25. března 1954 nezvykle lezavé počasí. Audrey, útlá jako flétna, vystupuje z bílého Rolls-Royce před Century Theater. Filmový průmysl ji díky nominaci na Oscara za hlavní roli ve filmu Prázdniny v Římě postavil na piedestal ozářený slávou. Prázdniny v Římě nebyly Audreyiným prvním filmem, ale zato nejlepším a nejvýznamnějším. Předvedla v něm divákům okouzlující směsici rozpustilosti a vznešenosti.
Toho večera zvýraznily Audreyiny rivalky jako Ava Gardner, Kim Nowak nebo Deborah Kerr, považované za rozené sexbomby, ještě více její image nevinného dítěte ztraceného uprostřed světa. Pravdivé hluboké oči zářily do světel reflektorů, když zaznělo z pódia její jméno: Vítězkou se stává Adrey Hepburn! Stala se mezinárodní hvězdou. Nad vší tou slávou ale Audrey mávla rukou, protože ve skutečnosti nevěřila, že by ceny měly na hereckou dráhu vliv. „Od chvíle, kdy jsem dosáhla pvního úspěchu, si o mně lidé vytvořili mylnou představu,“ poznamenala později Audrey.
