Když jste singl, je to jako byste byla na parkovišti: ta nejlepší místa jsou obsazená a ta volná jsou pro handicapované. Ovšem naučíte-li se dobře řídit, zaparkujete i na neočekávaně dobrých místech. Pokud se chystáte vyjet po zajímavém protějšku, nechte se inspirovat našimi tipy. Na rozdíl od silničního provozu se jimi nemusíte řídit doslova a za chyby se nerozdávají pokuty, ale dary v podobě zkušeností. Vyberte si z jedné ze tří fází podle toho, ve které se zrovna nacházíte.
1. fáze: Povšimnutí si květinky
Předpokládejme, že jste se zakoukala do někoho, ke komu od vás vede alespoň uzoučká tenoučká cestička, tedy například do kolegy, souseda, kamaráda kamarádky... (Zahleděla-li jste se do neznámého krásného muže v autobuse, budete se muset obrátit na služby nejbližší čarodějnice, hodně se modlit nebo často jezdit autobusem.) Nebudeme vám nic nalhávat – první fáze může být ze všech nejagresivnější a neměla byste se do ní pouštět, pokud vám není milé spřádat sítě a lapat do nich nevinné mušky. Patříte-li mezi stydlivé lidi, bude pro vás možná fází nejtěžší. Uzoučká, tenoučká cestička, kterou jsme zmínili před chvíli, se odteď na nějakou dobu stane hlavním objektem vašeho zájmu. Budete ji oprašovat, budovat a zvelebovat s péčí zenového mistra. Rozumějte dobře: Tu cestičku, ne objekt zájmu! Nejprve si tedy ujasněte, co nebo kdo je vaší cestičkou. Máte-li spadeno na kolegu, je vaší cestičkou ten, kdo s ním sedí v kanceláři. V případě souseda to může být jeho pes. U kamaráda kamarádky, ano jistě – kamarádka.
